Jak včera informovala všechna česká media, objevil se nový kandidát na funkci presidenta republiky. Je jím Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd.
Protože jsem jej neznal, trochu jsem se proběhl po internetové překážkové dráze a vyhledal několik informací.
Z toho co jsem zjistil je zřejmé, že se jedná o člověka odborně velice fundovaného, vědce v pravém slova smyslu, jehož hlavními přednostmi je nepochybně excelentní jazyková vybavenost a fakt, že nebyl nikdy členem žádné politické strany, především tedy že nebyl nikdy členem zločinné KSČ. Jeho profil, který si můžete najít zde, nabízí otázku, proč takový člověk chce se zahrabat v presidentském úřadě. V jeho kariéře, by se totiž jednalo o jednoznačně krok zpět. Anebo minimálně o přešlapování na místě.
Další otázkou je, zda vědecká kariéra, jakou se může oprávněně pan Drahoš chlubit, je dostatečnou kvalifikací pro presidentskou sesli. Jednoznačnou odpověď neznám. Faktem je, že jméno pana Drahoše jsem předtím nikdy neslyšel. A jsem si jistý, že stejně je na tom většina občanů České republiky. A v tom vidím velký zádrhel. Volba presidenta je totiž volbou přímou a bude rozhodovat nikoliv banda zvolenců, ale hlas lidu. A vůle lidu, alespoň jak já to vidím, je speciálně v Česku velice ošemetná věc. U občanů má přednost hulvát, mluvka, žvanil, slibotechna před pragmatikem a kandidátem s rozhledem a na všeobecné úrovni.
Pan Drahoš na mně nepůsobí dojmem agresivního politika, netuším tedy, jakým způsobem chce na svou stranu přilákat občany - voliče. Jistou cestu možná naznačilo jeho včerejší vystoupení, kdy se představil jako rodinný typ, na podium pozval ženu, dceru a asi to byl vnuk nebo vnučka. Bylo to takové rodinné, americké, jenže Česká republika nejsou USA a na voliče nelze vyrukovat se spokojenou rodinkou stojící věčně za zadkem, zjevně se nudící.
Takže suma sumárum, obávám se, že ani tento kandidát nebude tím, kdo z Hradu vypráská Ovčáčka s jeho lokajem Zemanem. Ale třeba se ještě někdo objeví.
