Islámský stát byl poražen - brutální mediální masáž

Tu větu z nadpisu jsem četl za poslední dva roky snad už desetkrát. Vojska / jedno kterých národů a zemí/ jsou na dosah výhry... ISIS bude brzy poražen... ISIS dostal smrtelný úder... no a nyní konečně vítězství?

Ale skutečně byl islámský stát poražen? Jak to vlastně ve skutečnosti je? Blbost, pitomost a další bych mohl přidat, kdybych chtěl, a to bych chtěl jenže  se to nesmí. Takže slušně, ano?

Islámský stát nebyl a ani nemůže být poražen, protože něco takového fakticky neexistovalo a neexistuje. To co se za ISIS vydávalo, co bylo islámským státem nazýváno, nebyl ve skutečnosti stát ale frakce několika na sobě závislých i nezávislých teroristických skupin. A tady je zásadní potíž v tom, vůbec takovéto frakce někdy porazit. 

Ti kteří píší podobné články jako tento totiž předpokládají, že čtenář je naivní neinformovaný konzument, který spolkne vše, co je mu naservírováno. Rozhodně nechci nějak zásadně kritizovat autorku zmíněného výtvoru, jelikož tento je převzat od ČTK a ta jej sesumírovala na základě nadšených referencí z Berlína, Paříže a kdoví odkud ještě. Hurrá. Radujme se, veselme se. Nastane snad ve světe konečně tolik vytoužený mír? Obávám se, milí čtenáři i redaktoři a milé světové agentury, že ani omylem.

To deklamované vítězství je totiž pouze jakousi dílčí výhrou nad jednou odnoží teroristické hydry. Něco jako v tenise, když v prvním setu vyhrajete na úvod své první podání po několika výhodách a shodách.

Hlavouni oné hydry totiž od počátku věděli, že naděje na úspěch ve vojenských operacích na blízkém východě se rovnají nule. Takže to celé byl spíše plán, jak odpoutat pozornost od něčeho většího a obávám se že děsivějšího. Události v Evropě i mimo Evropu ukazují, že nejsem daleko od pravdy. Koneckonců fakt, že po první vlně migrantů, kteří před lety dorazili na starý kontinent, jsou stále desítky tisíc lidí nedohledatelné, už by měl být dostatečným ukazatelem toho, že jakákoliv radost z výhry na jednom bojišti je předčasná. 

Pak je tu ovšem ještě jeden faktor, který byl do plánů celého toho ISIS monstra započítán a to je rostoucí nenávist mezi lidmi. Něco ve smyslu rozděl a panuj. Nelžeme sami sobě. Vždyť co se s námi všemi stalo? Jakmile vidíme někoho snědého, vyvolává to strach a obavy. Jenže můžeme se divit, že se lidé bojí, když fakta jsou zamlčována a obavy kriminalizovány? 

Kolikrát zde na blogu, když jsem napsal že islámismus je zlo a že islám je nekompatibilní s evropskou civilizací, byl jsem některými označen za xenofoba, neonacistu nebo rasistu. Přitom jsem nikdy ani v nejmenším neprojevil odpor vůči lidem, etnikům nebo národům. A nejsem v tom sám.

Takže lidská civilizace dospěla do bodu, kdy je přímo ohrožena samotná její existence. Nikoliv muslimy, Araby, nebo co já vím Peršany. Ale těmi, kdo si tyto národy a věřící berou za svá rukojmí.

Co tedy znamená deklamovaná výhra nad islámským státem? Nic pozitivního. Jen to, že nyní se bojiště může přesunout do naších zemí a měst. A bohužel asi dojde k nárůstu útoků, po kterých bezpečnostní složky budou informovat, že atentátníky měly ve svém hledáčku ale něco se prostě nepovedlo a hledáček se zamlžil.

Tedy prosím, neopíjejme se přílišným optimismem.