Opět, jako už mnohokráte při ranním čtení novinek z rodné hroudy ( děkuji moc idnes.cz), jsem se skoro polil horkou kávou a zalknul kusem bůčku.
Jak se píše zde, komunisté se opět snaží získat ztracenou moc. A znovu se tedy tak ukazuje, jak moc vážně to myslí s tou státotvorností a demokratičností a všemi těmi kecy, kterými se snaží přilákat nové voliče do jejích vymírající základny.
A znovu se tak ukazuje, jak naivní jsou slova těch, co říkají že hrozba návratu komunismu oné šílené a zrůdné myšlenky je nulová a že jsme už dávno někde jinde.
Ono je totiž nad slunce jasné, že podobné návrhy si najdou podporu u velké části obyvatel. Jedná se o peníze a s tím je spojená typická závist a tak, i když onen návrh, jak možná naivně doufám, sněmovnou neprojde, tak taková nechutnost najde pochopení u části veřejnosti. U té části, která jednak závidí každou korunu navíc a dále pak, která v programech ČT či ČR vidí pouze manipulace a šíření lží.
Tento nový, i když vlastně staronový návrh komunistů ukazuje, že je třeba se před nimi mít na pozoru. Stejně jako před časem, kdy skandální prohlášení jejích hlasné trouby Gospiše vyvolalo nejprve mírné odmítnutí a posléze Filip a jeho partička je de facto legitimizovali. A to že se pak Gospič jakoby omluvil, to už na věci nic nemění.
Myslím že následující hudební věc o hrozbách vypovídá přesně. A to si můžeme o Danielu Landovi myslet co chceme. Protože horizont opravdu začíná doutnat.
A to jsem se teprve nyní dočetl, že komunisté dnes chtěli, či stále ještě chtějí hlasovat o zrušení zákona o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu v Iránu. Což už je z mého pohledu naprostá hazardní hra s osudem této planety.