budu pitomcem ráda... mně je ganz egál, jestli je to populismus,nebo ne, mně je totálně jedno být pitomcem. Mně je totálně jedno jím být. Silný člověk se s tím popere hravě. Já se nepoperu se svědomím. já se nepoperu s tím, že přede mnou stojí padesát dětí a já jim jako idiot s rozmávanýma rukama vysvětluju, že Šojdrová je populistka, že u nás budou volby a že tu máme dost starostí jiných. Až půjdeme k volbám, uplivněme si každý nad svou zvolenou starnou, až uvidíme, kiolik peněz za všechny služby kvůli liteře zákona spolkl jejich volební arch... kolik peněz kvůli jednomu kroužku propiskou jsme hodili někomu, koho útrpně jako nejmenší zlo volíme... a pak se ptejme, kolik dalo vedení našemu kolegovi na dárek... než se podle vzoru zachováme a peníze do banku vhodíme. Potřebujeme se každý sám fakt řídit jen chováním vedení? a od toho odvozovat? Kolik bylo mnichů a řeholníků katolíků ve válce, kteří pomohli židům... čekali? odvozovali? ptali se? připadali si jako pitomci? být pitomcem je někdy tím nejlepším, co můžete udělat.

Akorát, že těch padesát dětí před vámi stojí jen ve vašem snu. To tak někdy bývá, že někteří nežijí reálný život, ale své sny.

"Nebát se a nakrást..."

To jsou slova T.G.Masaryka před volbami: "Nebát se říkat svůj názor a nekrást"

Nikoli. Výrok T.G.M. zněl: ,,nebát se, nelhat, a nekrást"

Ano. Člověk který nevidí všechno černobíle je skutečně nálepkován ze dvou stran a ti co mají "jedinou a zaručenou pravdu" to nechápou.

Trošku pozůstatek z dob socialismu. "Kdo nejde s námi jde proti nám" je heslo společné jak budovatelům socialismu tak dnešním "správňákům".

Realista který nevidí svět černobíle, vnímá politiku (světovou či evropskou) jako střet různých zájmů, boj o moc, atd. Jednání všech Zemí či jejich představitelů je vedeno tisícími zájmy, které ovlivňují jejich jednání. Našim úkolem jako malé země, je najít v tomto chaosu svoje místo.

Dobrotrus však vše vnímá jako neustálý boj dobra se zlem. Toto je dobro a toto zlo. A ta strana na které on stojí, je přeci to dobro. Takže on představuje to dobro a druhá strana to zlo.

Naše velvyslankyně v Sýrii prohlásili, že Sýrii nezná žádné sirtoky, žádné sirotčince. Oni žiji ve velkých rodinných komunách až o padesáti lidech. Pokud se nějaké dítě staně sirotkem rodinná komuna se o něj postará. Tedy jeho nejbližší příbuzní. Vytrhnout dítě z takové prostředí na které je zvyklé a přesídlit jej do země s jinou kulturou by byl zločin.

Jenomže to dobrodějové nechtějí slyšet. Nezajímá je skutečný stav věcí, ale jejich vize a pro svou vizi jsou schopní jít i přes mrtvoly a děti si brát jako živý štít.

K těm "sirotkům", kteří Švédsku dělají sakra těžkou hlavu, atp.: Zpráva Švédského státní ústavu soudního lékařství o výsledcích lékařského přezkoumání běženců, kteří o sobě tvrdí, že jim není 18 let. Zjistilo se, že 82,9 % z nich o svém stáří s největší pravděpodobností lže, přičemž je důvodné se domnívat, že počet díky nerozhodným případům může být vyšší. Vlevo: Některé z těch afgánských bezprizorních „dětí“, kteří i podle vizáže těžko mohou být Afgánci.

Zdroj: https://ottocerny.blog.idnes.cz/blog/blog.aspx?c=619607&x=socialky_facebook_c

Dále z dánského Ekstrabladet z 5.9.: Na 350 000 syrských "uprchlíků" v Turecku v těchto dnech navštívilo na muslimský svátek Obětí Sýrii , píše dánský Ekstrabladet.

V dřívějším článku poukazuje na novou leteckou linku z Malmö do Beirutu, odkud nová letecká společnost slibuje autobusové spojení do všech míst v Sýrii.

Podle listu toho už využily stovky dánských syrských "azylantů".

V dotazu na dánský přistěhovalecký úřad, jak je to možné, že by tyto osoby měly ztratit právo azylu, úřad odpověděl, že "Syřané mají vyjímku, protože je v té zemi obecně situace takového charakteru, že by Dánsko odebráním porušilo svoje mezinárodní závazky."

"To snad ne! Jsme takoví pitomci?", píše se v listě!

To musí být v Sýrii hodně špatně, když se tam jezdí tam a zpátky. Že bychom nezaplatili lístky i těm sirotkům?

V Německu se "zděšením" zjistili, že azylanti z Afghánistánu létají do Afghánistánu. Nikomu to však nedochází. Položme si otázku, co by se stalo s azylantem z komunistického Československa, kdyby si odletěl do Československa?

,,Opravdu je nutné, nechat ze sebe dělat pitomce?" A hra na pitomce pokračuje. A úspěšně Politici se potřebují zviditelnit, a tak ,,nahodí téma". Nějaká ta až nedotknutelná. Třeba sirotky. O ně však ve skutečnosti vůbec nejde. Jenom o ty politikyJejich ,,bodíky" v jejich zájmuA kdejací pitomci se ,,trumfují" a ,,horkej lívanec" letí a letí. Tak dobrou chutˇ

Padesát kusů? To o Vás vypovídá vše pane.

Nebyly snahy o zavedení kvót také o ,,kusech"

Za pár dní si připomeneme 80. výročí Mnichovské dohody a počátek druhé republiky.

Počátkem října 1938 začali do vnitrozemí proudit uprchlíci z pohraničních krajů, nikdo přesně nevěděl, kolik jich bylo; podle odhadů šlo zhruba o 170 000 lidí, z nichž 116 000 bylo Čechů, zbytek tvořili Němci, zejména sociální demokraté a také 15 000 židů. Každým dnem uprchlíků přibývalo. Nebyly byty, nebyla pro ně práce...

Hospodářská a sociální situace okleštěné republiky nebyla růžová. V prosinci 1938 bylo 148 000 nezaměstnaných, k tomu přibylo na 70 000 úředníků z pohraničních krajů, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Situace byla téměř neřešitelná, proto vláda přijala mimořádná opatření - snížila věk pro odchod do penze, u mužů na 55 let, u žen na 53 let, provdané státní zaměstnankyně mohly dostat výpověď a byly vybídnuty, aby ji samy podaly, při dobrovolném odchodu dostaly odbytné a penzi po dosažení 45 let.

Vláda musela řešit těžkou situaci zemědělských uprchlíků, kteří po letech dřiny přišli o dobytek, půdu i peníze a byli rádi, že si zachovali holý život a nebyli odvlečeni do říše. Tito lidé byli umístěni v rolnických rodinách s výměrou přes 20 hektarů. Dalším problémem bylo umístění zaměstnanců státních lesů a statků ze Slovenska a Podkarpatské Rusi...

Na hranicích se hromadili lidé, kteří chtěli najít v Československu azyl. Přestože hrozilo, že republika bude uprchlíky zavalená, stát našel v sobě tolik morální síly, že právo azylu uděloval ve všech případech hodných zřetele.

A po osmdesáti letech má Česko problém poskytnou azyl padesáti dětem z válkou postižené země!

Zdroj: Ladislav K. Feierabend - Vzpomínky

Jenže v Sýrii nejsou žádní sirotci. Tak, kde je vezmete. ??? Arabské země nemají sirotčince a neznají pojem sirotek. Žijí v rodinných komunách, kterou tvoří až 50 osob a pokud nějaké dítě z této rodinné komuny osiří okamžitě se o něj postarají nejbližší příbuzní. Odvést děti z těchto zemí, znamená natrvalo jim ublížit. Přemístit je do země s jinou kulturou a vytrhnout je z prostředí, které je jim blízké je totální hloupost.

Muslimové o naši výchovu či převýchovu dětí rozhodně nestojí, ostatně nejde o děti, mezi 12 ÷ 17 se již začínají zajímat hlavně o kalašnikovy či blondýny, co dle nich dávají všem. Považovat toto za nebohé sirotky s fotografiemi nebohých 5 letých dětí je přinejmenším podvod, bohužel i od pí. Šojdrové, u Němcové je to snad už zločin.

Odlišujte realitu od předvolebních řečí!

Vzhledem k tomu, že ani nevíte kde se vzal slogan "Nabát se a nekrást", mi připadá, že tak nějak podobně to bude i se získáváním vašich dalších informací.

Podle všeho vám také ušlo, že zatím neexistují žádní konkrétní sirotci, že se jedná v této chvíli o imaginární, hypoteticky možnou skupinu. Takže v tomto bodě máte pravdu, opravdu o nich v této chvíli nic nevíme, protože k žádnému výběru ještě ani nedošlo ani nedochází.

Co se týče výběru z jiných oblastí, nic vám nebrání v podobné iniciativě, ale to byl z vaší strany zřejmě jen takový hypotetický aboutismus.

A co vy víte o Kalouskovi? Tak sem s tím nebo rovnou k soudu! Nebo je to taky jedna paní povídala?

A prosím, už poslední, mohl byste definovat, nejlépe jmenovat které jsou to ty figurky, které si v této chvíli škrabou, dle vás pro sebe? Nebo jste jen ten další "Jásemvámtoříkal"?

Na rozdíl od Vás já nepochybuji o tom, že Martin Braun ví moc dobře, komu je výrok připisován.

Stejnětak nepochybuji, že problematiku sirotků nesirotků Mratin Braun dobře zná. Víc než my dva dohromady.

Hříchy Miroslava Kalouska jsou neprokazatelné. Pak nejde o naše upozornění na ně, ale jde jen o naše sprosté nadávky. Kdo chce psa bít, hůl si už najde, že?

Poslední odstavec je nezodpověditelný. O to víc jsem zvědav, co pan Braun odpoví.

Diskutujme k věci!