Anebo to bylo jen divadlo pro neposlušné?

Jako snad většina lidí, i já sleduju bedlivě dění, kolem takzvaného Brexitu, a musím se přiznat, že už mám z toho co se děje krk vykroucený. Vlastně mi na celém případu něco nesedí od samotného počátku.

Referendum rozhodlo, že si Britové nepřejí dále setrvat v EU. Je jedno jakým poměrem bylo rozhodnuto, předpisům bylo učiněno zadost. To co následovalo, chápu jen velice těžce a moc tomu nerozumím. Všichni si pamatujeme, když se na zadní postavilo Irsko a že tu lisabonskou smlouvu prostě neschválí. Referendum tehdy taky rozhodlo že si to národ nepřeje a na zásah "zhůry" se konalo referendum nové, které uvedly věci na "pravou" míru. Šlo tehdy ovšem, jak se říká, o hovno. Sice důležitý dokument, nicméně co to bylo proti současnému odchodu Británie z náruče matičky unie.

Přesto všechno, se po vyhlášení výsledků, představitelé EU zachovali naprosto obráceně, než bych sám očekával. Tedy, čekal jsem nářek a prosebné volání "zůstaňte, my vás tolik milujeme" Jenže ono nic. Naopak, ozvalo se zaburácení, že jako mají vypadnout a to co nejdříve.

Ano, říká se, že každý je svého štěstí strůjcem, jenže tady se dost okatě nepočítá s faktem, že ono samotné referendum není pro Britský parlament ani pro vládu nijak smrtelně závazné. Samozřejmě, vox populi, vox dei, takže s hlasem lidu je třeba počítat. To jen politici v Česku si myslí že ne. Přesto ale existovaly a existují možnosti, jak ono referendum obrátit, jak celou věc urovnat, jak odchodu zabránit. Ostatně, technicky a právně k žádnému odchodu nemůže dojít, dokud samotná vláda neřekne své slovo a nespustí onen proces z paragrafu 50. K ničemu takovému ovšem prozatím nedošlo a Britové, ústy premiéra Camerona odmítají toto učinit, dokud nebude zvolen jeho nástupce. Jenže EU trvá na svém a to tak že rychle, hned, teď vypadněte.

Proč?

To je otázka, kterou si dost intenzivně kladu a odpověď může naznačovat tento článek. Britský ministr zdravotnictví v něm připouští, že nové referendum je možné, za jistých podmínek, když EU vyhoví Británii. A možná jsme doma. Nebyl on ten celý Brexit jen nová evropská telenovela pro neposlušné členy, například z V4?

Není přece žádným tajemstvím, že odpor k EU, k frau Merkel a dalším potentátům roste. A že reálně hrozí, že některé země opravdu budou chtít prásknout dveřmi. A co když celý Brexit bylo jen divadlo, zorganizované jen proto, aby tyto země věděly, co je čeká?

Británie je silná a bohatá země. Pomocí finančních injekcí z EU nebude mít nejmenší problém ustát momentální finanční trable, pokud vůbec tyto trable stojí za zmínku. Když totiž tento scénář připustíme, tak pochopíme, že když za několik týdnů proběhne nové, tentokrát to správné referendum, Britové si posypou hlavu a po vzoru normalizačních Čechoslováků zapějí sborově že byli pomýlení, tak se věci vrátí k normálu a Libra poskočí zase nahoru a vše bude opět zalito sluncem. A hlavně, signál byl vyslán, a může se naznačit, že příště už to tak dobře skončit nemusí. Prostě varování jako bič.

Možná moje úvahy zavánějí konspiračními teoriemi, jenže všichni víme, čeho je EU schopná a co její představitelé v zájmu udržení se u koryta jsou ochotní udělat.

Každopádně si myslím, že příští dny budou ještě v tomto bodě velmi zajímavé.