Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cestování v dobách úporného budování socialismu

28. 03. 2017 8:06:00
K tomuto blogu mně inspirovaly dva články pana Stejskala, který v nich zmiňuje problémy, na které turisté naráželi, chtěli li se kouknout na vlastní oči, jak to na tom prohnilém západě vlastně vypadá.

Při čtení diskuse jsem si uvědomil, že část obyvatelstva je stižena prudkou sklerozou, část asi cestovat netoužila a část netuší, vzhledem ke svému mládí, jaké svinstvo to budování socialismu vlastně bylo. Takže... jak se tedy cestovalo? Inu, jak už ujko Husák povedal : Hranice není žádné korzo, a jak řekl tak se taky dělo.

Chtěl li tedy občan ČSSR vycestovat sám, po vlastní ose na západ od "ráje ", čekalo jej byrokratické martyrium.

1) Žádost o devizový příslib.

Zdánlivě, jak vidíte na přiloženém obrázku, se jedná o poměrně jednoduchý dotazník. Jenže když se podíváte na část, která je vzhůru nohama, uvidíte že obsahuje kolonku, kde váš nadřízený vaší cestu musí doporučit. A zde začala první část vaších trampot. Samozřejmě záleželo na zaměstnavateli. Někde z toho nedělali vědu a toho berana vám tam vrazili bez problému. Ovšem jak se to budování socialismu dostávalo do problému stále větších a větších, tak existovali i uvědomělí vedoucí pracovníci a to pak znamenalo, že jste musel oběhnout pracoviště odzhora až dolů a ještě pár let budování a potřebovali byste razítko i hajzlbabky.

Jen dodávám, pokud byla žádost vyřízená kladně, tak limit byl tuším 30 USD na den.

2) Žádost o výjezdní doložku

Už při zběžném pohledu na tento formulář, se normálnímu člověku zatočí hlava. Na rozdíl od devizového příslibu, zde ovšem šlo pro zaměstnavatele do tuhého. Tuto žádost totiž občan podával na oddělení pasů a víz, což bylo de facto detašované pracoviště Stb a každý vedoucí pracovník věděl, že zde už jdou žerty stranou.

Takže to nefungovalo tak, že jste to dali v práci mistrovi, nebo nějakému šéfíkovi ve vedlejší kanceláři. Tohle se posuzovalo na nejvyšších místech organizace a znám případ, kdy známého si zavolal ředitel a hodinu jej zpovídal, proč chce jet lyžovat do Alp, když Beskydy jsou tak krásné. Nicméně, jakkoliv vaše povinnosti a úkoly v tomto směru, zdály se být otravné, tak je nutné si uvědomit, že v okamžiku vyplněné a podané žádosti, si tato začala žít vlastním životem. A tak chodily dotazy na uliční výbory, místní národní výbory, místní oddělení VB, sousedy navštěvovali podivně vypadající pánové s ještě podivnějšími dotazy a měl li váš dům domovní důvěrnici...ojojoj, to bylo nutné si jí hodně předcházet.

Na konci tohoto martýria byl úřední dopis, kde vám buďto sdělili že vaše cesta není v souladu se zájmy ČSSR a tudíž můžete jet tak akorát do prdele a ne na západ, anebo vám byla výjezdní doložka udělena.

V tom okamžiku nastávalo obrovské nadšení, radost a hlášky typu " Já ti táto říkala že ti komunisti nejsou tak špatní " s odpovědí typu " Ba, ba , mámo..."

Vyhráno ale rozhodně nebylo. Ono samotné udělení doložky a devizový příslib ještě neznamenalo, že opravdu vyjedete. Nasledovala totiž další zrůdná hra bolševických potvor. Náhodné návštěvy na pracovištích a dotazy, jestli náhodou něco neprodáváte. Opětovné zvonění u sousedů, zda se u vás nepohybují stěhováci nebo se jinak nepřesunuje nábytek a majetek. Náhlé průzkumy vašeho bytu z jakýchsi důvodů o kterých jste nikdy neslyšeli a tak dále a tak podobně. A vaší cestu mohla snadno zhatit i nevinná větička nevinný vtípek, nebo hlasitý smích nad vtipem Dvořáka s Bohdalovou v televarieté, který skrze zeď uslyšeli závistiví sousedé a ti pak zvedli telefon. A ani tehdy, když to vše jste ustáli bez problémů a dorazili jste na hranice, ani tehdy nebylo jisté, že se ta závora před vámi otevře. Záleželo na celníkovi, jeho náladě anebo rozkazech pro tento den, jestli vás pustí anebo vás vrátí zpět.

Ono, to co jsem napsal se možná zdá jako velká legrace a dnes si říkáte že je to nesmysl a že přeháním. Omyl. Ani z poloviny jsem nevyčerpal všechna protivenství a úklady a nástrahy, které musel překonat ten, kdo chtěl sám, o svobodné vůli vyrazit do světa a jet třeba opravdu jen na lyže do hor.

Moloch, monstrum, které ovládalo společnost a republiku, dokonale své občany svázalo a mocní dělali vše proto, aby případné zájemce o cestování od jejích záměru odradili.

Ano, zapomínáme. Máme jako lidé tuto tendenci, vidět a pamatovat si jen to dobré. Já dnešní generaci přeji, že mají možnosti o jakých nám se ani nesnilo. Ale neměli bychom dovolit, aby se zapomnělo.

Na dotazníky, uliční výbory, základní organizace KSČ a na podobná zvěrstva.

A závěrem jen pro pousmání. Cestovat sám bez služeb cestovní kanceláře do SSSR, bylo ještě větším problémem nežli cestování na západ. Ovšem v tomto případě byla vina na druhé straně. Oni se ti Sověti hrozně báli, že by vyšlo najevo, že zase takový ráj na zemi to tam není. Ovšem to už je jiná story.

Autor: Martin Braun | úterý 28.3.2017 8:06 | karma článku: 32.79 | přečteno: 2044x

Další články blogera

Martin Braun

Kdybych byl presidentem, nebyla by ČSSD v takové pozici

Někdy, když čtete starší rozhovory a novinové články, nestačíte se divit, a když si je dáte do souvislosti s aktuální politickou situaci, divíte se ještě více.

22.6.2017 v 8:30 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 489 | Diskuse

Martin Braun

Tento způsob léta není moc šťastným

A trvá už to poměrně dost dlouho. Jezdit na dovolenou ze strachem, po létech kdy se z Československa mohlo tak maximálně k černému moři, do není zrovna dobrá vyhlídka.

20.6.2017 v 20:14 | Karma článku: 23.55 | Přečteno: 746 | Diskuse

Martin Braun

Mumie

Přestože mně z toho někdo snad může podezřívat, není tento můj dnešní středně krátký blog o Fidelu Castrovi ani Che Guevarovi. Ani o žádné jiné komunistické mumii.

20.6.2017 v 8:30 | Karma článku: 6.41 | Přečteno: 225 | Diskuse

Martin Braun

Kolik ještě musí zemřít?

Asi už nám to připadá normální a také se jedná o běžnou každodenní situaci v Izraeli. Lidé jsou bezdůvodně zabíjení. Už to ani nestojí za zmínku. Asi. Podle šéfredaktorů.

18.6.2017 v 4:20 | Karma článku: 40.60 | Přečteno: 1635 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Zdenek Horner

Hodnota není mechanismus

Fetišizace postupu, funkce, mechanismu, jak chcete, nabývá u nás a v zemích V4 vrcholu. V tom jsme na východě mistři. Schválíme si nějaký zákon a pak najdeme mechanismy, jak zákon obejít. Zákon měl původně smysl – hodnotu.

23.6.2017 v 22:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Bohumír Šimek

Kdo je Andrej Babiš a jeho ANO?

V každé vlivné politické straně jsou politici usilující o službu národu a jsou služebníci kmotrů a mafiánů. Jen u lidovců služebníka kmotrů už neznám.

23.6.2017 v 21:38 | Karma článku: 15.36 | Přečteno: 518 | Diskuse

Jan Dvořák

Zeman a Sobotka – kdo z nich je vícekrát člověkem? Nebo jen sviní a mentálním rozpadlíkem?

Pokud zvolíme pro posuzování tradiční kritérium, tedy lingvistický lakmusový papírek, že kolik kdo zná jazyků, tolikrát je člověkem, mohl by Sobotka Zemana předstihnout.

23.6.2017 v 17:15 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 528 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Kterak Jirka dvakráte do jedné řeky vstoupiti chce....

Útěk z živého vysílání je poměrně nezvyklý způsob ukončení diskusního pořadu. Po MUDr. Rathovi to teď provedl bývalý předseda ČSSD.

23.6.2017 v 17:07 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 506 | Diskuse

Vít Šlechta

Jak dopadnou volby? Špatně.

Časopis EKONOM nastínil čtyři scénáře povolebních koalic v parlamentu a žádná nepřináší naději na důstojnou a stabilní vládu. Navzdory se nám všem nadále povede „dobře“. Jediní, kdo z toho budou mít těžkou hlavu, jsou politici.

23.6.2017 v 16:49 | Karma článku: 16.77 | Přečteno: 714 | Diskuse
Počet článků 156 Celková karma 21.21 Průměrná čtenost 1684

"Sovy nejsou čím se zdají být." Sionista, Antikomunista, Imperialista, Islamofob, Zaprodanec a Válečný štváč - v zájmu světového míru ! Spokojený občan Kanady, proto mi prosím neříkejte, že Zeman je i mým presidentem.

martinbraun@centrum.cz

Když on ten FB zase tak bezpečný není.

https://www.facebook.com/profile.php?id=100009160161310&fref=ts

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.