Nekonečný příběh jménem osvobození

Je to pořád dokola. SSSR nás osvobodil, versus SSSR zase tak velkou zásluhu na osvobození nemá. Kdo osvobodil Prahu, kdo ne a podobně. Přestože jsem se nechtěl k tomuto tématu nijak vyslovovat. nedá mi to a zde je mých několik vět

Předně chci zdůraznit, že následující je jen a pouze můj osobní názor, který nikomu nevnucuji. Jen nabízím svůj pohled a ten je že:

Rudá armáda nikdy Československo neosvobodila. Rudá armáda vyhnala nacisty, vyhnala německé okupanty, vrahy, zločince a tyrany, ovšem jen proto, aby následně jejích místo zaujali tyrani jiní, ti ze země původu rudé armády, tedy ze SSSR. A tak se také stalo. Nejprve formou poradců, důstojníků ruských tajných služeb, politbyra a nakonec, v roce 1968 i přímou agresí, která fakticky byla začátkem více než dvacetileté okupace.

Komunista Filip dnes v titulním článku na idnes ( opravdu je nutné ty bolševiky všude tak protěžovat?) řekl, že si nemůže vážit těch, kteří se podíleli na vraždění obyvatelstva po boku německých nacistů. To mu samozřejmě nemohu mít za zlé, ovšem je tedy zcela na místě se ptát : Můžeme si vážit těch, kteří se stavěli do role naších nejvěrnějších přátel, dokonce bratrů, aby nám pak zákeřně vrazili nůž do zad? A nejednou, protože ten rok 68 byl už jen vrcholem pyramidy zla.

Osvobození, to je definice, která poměrně jasně vyslovuje stav, kdy je národ vyveden z náruče vrahů a je mu přinesena svoboda a prosperita. To co se stalo v roce 1945 a následně v létech po roce 1948 rozhodně nebylo žádným osvobozením ale uvrhnutím do další temné kapitoly naších národů.

Já sám osobně se nikdy nepřestanu sklánět před těmi kluky a holkami, kteří na příkaz Stalina putovali tisíce kilometrů a kteří vyhnali okupanty z evropských zemí. Nepřestanu se sklánět před obětmi, které přinesli a v mém srdci bude vždy místo pro ty, co se konce války nedožili. Ovšem na druhé straně se nebudu němě dívat na to, jak jsou oslavování zločinci, krvelačné bestie, které se, často v bezpečí dívali jak probíhají boje a jen rozhodovali o osudech. A kteří se po skončení války podíleli na porobení národů, často k tomu přispívajíce.

Takže ano, oslavujme konec války, poděkujme těm, kteří mají na tomto konci zásluhy, ale nezapomínejme na ty, kteří krátce poté uvrhli Československo, Polsko, NDR, Maďarsko a další země do mučivého bolševického otroctví.  A nezapomeňme být šťastní, že dnes už tato doba temna skončila a doufejme že  navždy.