Věří Židé v peklo?

Asi to znáte. Rodiče vás načapají, kterak pod dekou, za svitu baterky čtete nemravnou literaturu, například paměti Lenina nebo něco podobně hnusného a pohrozí že skončíte v pekle. Jenže co je peklo, kde je a věří na něj i Židé?

Věří, ale ta víra je trochu jiná, než jakou jí známe z hrozeb rodičů nebo různých církevních hodnostářů.

Pro Židy není peklo zosobněním zla a pomsty. Nebo trestu. Jedná se spíše o službu člověku, jehož duše, prošla pobytem na tomto světě jakýmsi vývojem. 

Vše co děláme, zanechává na naší duši nějakou známku. Konáme li dobré skutky, je naše duše zářivá. V případě skutků zlých, pak na naší duši ulpívá nečistota, fleky, které je nutno vyčistit. A tak, ve chvíli naší smrti, aby naše duše měla možnost vylétnout do vyšší sféry, je jí nutno těchto nečistot zbavit. A to je právě to peklo, které se podle židovských mystiků nazývá  Gehinnom. Dá se to připodobnit k takové obrovské automatické pračce, kde se naše duše vyčistí a zbaví se všeho, co jí tíží a nedovoluje jí putovat dále. A přestože ten proces se jeví býti nepříjemným , ostatně, komu by se líbilo vrtět se v bubnu na 90, tak výsledek je pak zářivý a ta bílá je skutečně bílá. Myslím ta duše, pochopitelně.

Ale samozřejmě máme možnost se tomu vyhnout.  Jestliže opravdově litujeme svých činů a získáme odpuštění těch kterým jsme ublížili. A protože nevíme, kdy ten náš poslední den příjde,, tak je nejlépe začít s lítostí hned dnes...

Ať už tomu co jsem napsal věříte nebo ne, jedná věc je jistá. Jako lidstvo jsme na této planetě podělali co jsme mohli i to co zdánlivě podělat nešlo. Jenže nejhorší je to, co jsme udělali sami sobě. Dohnali jsme se do stavu, kdy nově poznaného člověka nevítáme a nevnímáme jako radost a možnou oporu, ale hned ze startu mu dáváme najevo svou nedůvěru a jednu ruku pořád držíme v kapse připraveni tasit nůž k sebeobraně. Biblické " miluj bližního svého " se proměnilo v " nevěř ani svým nejbližším " a to pak se jen můžeme ptát, co jsou proti tomu moudra dávných vzdělanců, když si neumíme poradit s obyčejnou lidskou slušností a rukou nataženou k pozdravu.

Když jsem přemýšlel, co po svém návratu s blogové dovolené napsat. Jaké téma, napadlo mne právě to úvodní zamyšlení nad židovskou představou pekla. Protože jako lidstvo se do pekel ženeneme. Sami sebe tam tlačíme. No a pro mně je přijatelná právě oná židovská verze, protože dává naději, že v té pračce, na 90, budeme opravdu čistí a blbosti zproštěni.